( 11.9.1998 - 17.11.2009 )

plemeno: jap. akita inu s PP

pohlaví: pes

srst a barva: krátkosrstá, žlutá

barva očí: hnědá

zuby a skus: plnochrupý, nůžky

MATKA: D´Michiko Ken Amana

OTEC: Ashi Tozana

..dodnes si pamatuju, jak jsme si tě vezli domů..tehdy si mi jako malá chlupatá kulička spinkal schoulený na klíně..

..a tehdy si ještě ani zdaleka nevypadal, že bys měl být někdy můj psí bodyguard..

..postupem času se z tebe stal ale velký pes a to ve všech směrech a bez ohledu na to, o co se jednalo. si mě bránil..pamatuju si, jak sis pobrumlával, když tě dědeček drbal..i na to, jak si vždycky nenápadně nahlédl do pokoje, jestli je všechno v pořádku..jako správná akita si nikdy nedonesl míček 2x a věta "KE MNĚ" pro tebe představovala španělskou vesnici..ne proto, že bys nerozuměl..ale proto, že přijít na povel by přece bylo pod tvojí úroveň ( pokud neměl člověk v ruce cokoli v podobě kosti nebo nebyl obalený uzeninou :D )

..to samozřejmě přeháním..ale přiznejme si, že si jako správná akita nepřišel, když si dostal povel, ale až tehdy, když si to sám uznal za vhodné..ačkoli si měl vždycky spoustu ( zbytečných ) hraček, PET láhvi se stejně nic nevyrovnalo..

..nás si jako svou smečku vždycky chránil a nikdy bys nedopustil, aby se nám cokoli stalo..a i když nějaké velké mazlení bylo na oko pod tvou úroveň, vždycky si byl rád, když jsme si k tobě sedli a jen tě hladili :)

..nikdy si "nemusel" skákat na stůl nebo linku, abys zjistil, co to tak voní..s tvojí výškou stačilo položit čumáček na dané místo a jít..a když jsme u jídla..tu ukradenou svačinu, kdys olízal a vyjedl všechno dobré a suchý chleba si nechal na zemi, ti rozhodně nezapomenu ty uličníku!

..co mi ale nikdo nevezme byl náš výlet za Atiskou a do parku do Dejvic..s tebou jsem se vždycky mohla cítit v bezpečí a bylo jedno, jestli je den nebo noc nebo jestli jsem doma nebo venku..nezapomenu ti ani to, že si byl se mnou, když jsem tehdy večer v dešti "utekla" ven..ležel si mi u nohou v domečku na hřišti a poslouchal si..všechno, co jsem ti kdy říkala..i beze slov si dokázal říct všechno, cos potřeboval..a jestli o mně někdy někdo všechno věděl, tak ty, protože to tobě jsem se se vším svěřovala..

..v den mých 18. si za mnou přišel do pokoje a já tě zkusila nalákat, aby sis lehl ke mně do postele..i když si věděl, že máš zákaz, nenechal si se přemlouval a vyskočil si za mnou..hezčí dárek jsem nikdy nedostala :)

..chtěla bych pokračovat v psaní o tobě, ale přes slzy nevidím a všechna slova jsou pro tebe zbytečná..

..DĚKUJU za to, že si mě vždycky poslouchal..za to, žes přijmul Jenynku, Nikouška i Fevíška, když jste se viděli..

..CHYBÍŠ MI PEIJULKO..

..strašně moc..